Pomohl Lucii Bílé ke slávě, nyní spolupracuje s Adamem B. Bartošem na společné kandidátce

Objevil a přejmenoval romskou zpěvačku Hanu Zaňákovou na Lucii Bílou a nyní jde do parlamentních voleb po boku s Bartošovou Národní demokracií, ve které na předních příčkách působí přebělení rasisté mající zkušenost například s protiromskými pochody v severočeském Janově.

Petr Hannig by už konečně chtěl ve volbách uspět, a tak v rámci své politické strany vyjednával s devíti krajně pravicovými a extrémismem obdařenými partajemi, hnutími a virtuálními spolky vydávajícími se za slušné lidi. Když jde o peníze za jednotlivé hlasy a dosažení alespoň mety 1,5 procenta ve volbách, jdou ideály stranou.

Extrémisté se domluví na společných bodech i budoucí kampani, zatímco například Šlégrová a další bývalí výtečníci Dělnické mládeže budou nadšením bez sebe z toho, že politikaří na základě někoho, kdo dopomohl ke slávě představitelce etnika, vůči němuž sami vyhlásili skálopevnou Rahowu, ve jménu které severočeské příbuzenské duo zakládající místní oblastní pobočku Národní demokracie v Kadani kdysi vytvořilo neonacismem provoněný spolek bílých alfa, beta a gama samečků, mezi nimiž byl také neonacista Pavel Matějný, jehož suita Národní obrody nejednou doprovázela Bartošovy demonstrace.

Petr Hannig má s Adamem B. Bartošem mnoho společného. Oba dva doslova bastlí své politické projekty podle toho, co je potřeba. Obrýlený antisemita sáhne po stalinistovi, aby později bez výčitek svědomí použil ke svému užitku přesvědčeného neonacistu s násilnickým charakterem, protože Národní demokracie by jednou v budoucnosti chtěla být něco jako fašistické Národní souručenství, jehož pozdravem se straníci na veřejnosti zdraví.

Samotný Petr Hannig politickou “kariéru” zahájil v březnu 2002 založením populistické Strany zdravého rozumu. Euroskepticismus vyrábějící z Bruselu klubko jedovatých hadů hledalo příležitost v politickém systému. Ani jednou se nedařilo. Poprvé tvůrce hvězd kandidoval ve volbách v roce 2002 v Děčíně, kde získal 2,19 procenta hlasů a obsadil poslední 6. místo. Když nevycházelo všechno tak, jak si postarší muž plánoval, vyhledával ke svému politickému defilé  jiné, rádoby viditelnější osoby. Jednou z nich byla populistka  neúspěšná islamofobka Jana Bobošíková po dobu několika měsíců doprovázející hudebníkův politický život.

Petr Hannig neměl co voličům nabídnout, a tak se snažil voliče oslovit na první okamžik účelově pozměňovaným názvem Strany zdravého rozumu. 20. července 2009 se partaj mění na Suverenitu – Stranu zdravého rozumu, aby posléze názvem vzdala hold ideové a mediální tváři Janě Bobošíkové a vznikla 26. ledna 2010 Suverenita – blok Jany Bobošíkové, strana zdravého rozumu. Po deseti měsících nejrůznějších pokusů o přesvědčení voličů projekt nezdarem Bobošíkové končí a v názvu je vypuštěna ukřičená “politička”. Hannigův politický projekt se v pojmenování měnil ještě dvakrát, až se napotřetí 12. dubna 2017 změnil na ROZUMNÍ – stop migraci a diktátu EU – peníze našim občanům, důchodcům, dětem, zdravotně postiženým…

Více jak dvou procent dosahoval Hannig v senátních volbách, ale ani toto číslo mu nepřiblížilo vysněný post senátora. Hudební talent chce na politickém kolbišti uspět, a tak usilovně přemýšlí a vyjednává s ostatními radikály na béčkové politické scéně. S některými názory se s neofašisty, rasisty, islamofoby a vítači diktatury shodne. Přeje si zavedení trestu smrti, nesnáší Evropskou unii a je nakloněný k ideovým útokům na uprchlíky, které sám o sobě pokládá za vetřelce a kultovní je také fotka s Marine Le Pen v jedné z hospůdek, na které se Hannig i šéfka Národní fronty usmívá, nejspíš ze vzájemného “přátelství” u vínka. Ostatně, příklon k radikalismu je patrný v Hannigových článcích na iDnesu.

Možná i proto se Petr Hannig domlouvá s Politickým hnutím Změna pro lidi, Národní demokracií, politickým hnutím Slušní občané, Demokratickou stranou zelených, politickou stranou Občané 2011 a Českou stranou národně socialistickou spolupráci. 

Všichni jmenovaní budou v říjnových volbách roku 2017 kandidovat mimo jiné také na kandidátce Hannigovy účelově přejmenované strany. Zainteresovaní společníci se zavazují prosazovat ve volební kampani společný volební program jdoucí naproti xenofobní a nenávistné klace. Je to takové perverzní desatero, s nímž chtějí radikálové nejrůznějšího ražení oslnit své fanoušky. Pelmel pokoušející se vyjít vhod všem součástem politického projektu začíná útokem na existenci veřejnoprávních médií, nezávislost soudů, existenci neziskového sektoru a vůbec přímý útok na demokratický systém vlády, kterou extrémisté považují za něco naprosto zbytečného a nevlasteneckého.

ROZUMNÍ – stop migraci a diktátu EU – peníze našim občanům, důchodcům, dětem, zdravotně postiženým… zkratkovitě označováni jen jako Rozumní spolčením se s dalšími krajně pravicovými subjekty dávají příležitost neonacistům, neofašistům a nacionálním bolševíkům, kteří si zcela naivně myslí, že spolčením se s Hannigem přebírají vedoucí roli v extrémistické scéně. Typickým příkladem by mohl být předseda Národní demokracie Adam B. Bartoš, který ihned po dohodnuté spolupráci na svůj facebookový účet pověsil grafiku s oznámenou spoluprací, zatímco pod dojmem euforie zahrnul do společného projektu také Úsvit, který s ním nemá nic společného……i když se může stát, že rozpadající se projekt Lidinského a Bárty v pozadí možná do účelového společenství nakonec vstoupí.

Radikálové by rádi chytili příležitost za pačesy, a tak není divu, že věří v účelová spojení na jedno použití, ve kterých není nouze o hádky a pokusy převzít vůdčí roli mezi neznámými. Petr Hannig zve další do svého projektu, který se nejspíš po dalších prohraných volbách zase přejmenuje………politická strana “Rozumných” má předpřipravené transparentní účty u FIO banky. Prozatím je k 10. květnu 2017 na účtě pro dary a příspěvky od státu jen počáteční stav 2000 korun a na tom na volební vydaje prozatím zůstává jenom stovka.

Je vtipné, že putinofilové věřící v panslovanství a nekonečnou moc Velkého Ruska klidně jdou do projektu muže, jehož syn ve Spojených státech amerických v Severní Karolíně žije s přímým potomkem druhého amerického prezidenta Johna Adamse………jak se asi Hannig cítí, když jeho kolegové do voleb jen tak mezi slovy spustí bandurskou na USA, ve kterých synátor na univerzitě vyučuje statistiku……

Ale to všechno možná Petru Hannigovi nevadí, protože před sebou vidí minimálně 1,5 procenta získaných hlasů a spolu s tím peníze za politickou angažovanost……..a o to jde možná především.