Štefec se rozhodl oslovit mimo jiné také radikály z armády a policie

Možná by bylo lepší, kdyby jednotlivé ikony české extrémistické scény sdělily, kdo z nich nechce být kandidátem v nadcházejících parlamentních volbách. Do vhazování hlasovacích lístků do uren zbývá přibližně půl roku a světlo světa spatřilo koncem dubna nové politické hnutí Bezpečnost odpovědnost solidarita vedené xenofobním, rádoby bezpečnostním expertem Jaroslavem Štefcem. Na tuto skutečnost upozornil jako první server Neovlivní.cz

Radikálové českých, moravských a slezských luhů a hájů budou mít na vybranou z mnoha nenávistných politických subjektů, z nichž prakticky každý nabízí totéž jen v o trošku pozměněném gardu a podání.

Bezpečnost odpovědnost solidarita, zkráceně BOS, vznikla ze spolku Veteráni ozbrojených sil a bezpečnostních sborů a nyní předem nepřímo jednotliví činovníci přicházejí naproti porušování paragrafů, když do svých řad podle slov předsedy přijímají aktivní vojáky, policisty, kteří mají ze zákona zakázáno sdružovat se v politických stranách, hnutích a ještě k tomu vykonávat činnost “obránce vlasti  veřejného pořádku”.

Primácké blábolení o tom, jak moc jsou uprchlíci špatní, a že je třeba loď s nimi potopit, se dostávají díky chystanému programu do politického dění. Štefcův projekt odmítání, slovního útočení a uzavírání republiky pod neprodyšnou báň odkrývá nedbalky českých bezpečnostních složek, kdy mnoho jejich příslušníků více, či méně holduje radikálním názorům s ještě radikálnějšími způsoby řešení, kdy nejbližším nástrojem zůstává kulka, okovy a mřížoví některého z vězení. Přeci jen postačí nahlédnout do nejrůznějších studií a je nad míru jasné, že nejradikálněji smýšlejícími bývají příslušníci specializovaných vojenských a policejních sborů. Právě těmto existencím BOS poslouží nejvíce.

Fialový lev s korunkou na hlavě doprovázený postaršími představiteli v pozadí předem ukazuje, kam “nerozhodnutí” radikálové směřují. Sahají do bezpečnostních složek, zatímco na svém facebookovém profilu dávají k nahlédnutí sáhodlouhé prohlášení předsedy o tom, co novopečení politici mají a nemají rádi……..to se bude sakra líbit odmítačům NATO, Spojených států amerických, Evropské unie a dalších mezinárodních organizací. Maloměšťáctví orientující se na mikrosvět v kapce moře nabízí pětici extrémistových svatých grálů:

Odmítáme skryté podřizování ČR cizí moci
Odmítáme vysílání českých vojáků na nesmyslně předražené zahraniční mise
Odmítáme také trpně sledovat podřizování zbytků české armády německému velení
Štve nás pokračující rozkrádání naší republiky, vadí nám korupce a přehlížení skutečných problémů občanů
Domníváme se, že stát musí sloužit nám, občanům, a chránit nás v současné složité době

Štefec se svými lidmi podporuje filosofii hlupáků, se kterou se v nejrůznějších verzích můžete setkat například ve třicátých letech minulého století, kdy za pomoci mýtu o neschopném státu podřizujícím se cizím velmocem získávali například čeští fašisté své nové členy a sympatizanty. Radikalismus a extrémismus se od svých prapočátků potácí v nekonečné smyčce, kdy stále stejné floskule přicházejí, zatímco jejich obsah hlásá někdo jiný.

Jaroslav Štefec ukazuje, že nemá ostatním co nabídnout……v popředí stojí vojenství a militarizace, zatímco je v některých bodech odmítání promítána chuť napást se na nenávisti k Němcům a všemu německému. Ostatně, z nenávisti a mnohdy bezdůvodného strachu ze všeho německého v časech minulých rostla hydra českého fašismu později kolaborujícího s nacisty Hitlerova režimu. Právě a možná i proto je vytahování antiněmeckých nálad tolik blízkých nacionálnímu bolševismu, stalinismu a čechoslovakismu velmi nebezpečné.

Podobné je to s mýty o rozkrádání státu, korupci…….ihned z protikorupčními hesly totiž následují jednoduchá, avšak nic neřešící řešení…ale to tvůrcům nevadí, protože svůj recepis nabízejí nevzdělané části obyvatelstva ochotného přitakat na vojáky na hranicích, a když na to časem přijde, i na kulky pro narušitele veřejného pořádku.

Do popředí jednoduchých tvrzení a provolání se dostává kýčovitost nejvyšší. A sice, že stát slouží někomu jinému, než svým občanům. Štefec sám sebe a své věrné pasuje na ty, kteří tento neblahý stav obrátí v naprostý opak……sice nikdo netuší jak to chtějí novopečení “politici” udělat, ale to pro ně není důležité, tak jako celá extáze nesnášenlivostí, na něž zúčastnění nemají náležitý plán.

Hlas nenávisti z Parlamentních listů se obrací na širé okolí v naději, že si snad uloupne kousek ze slibovaného příspěvku za každý hlas, pokud militantní nadrženci uzavřenosti získají alespoň 1,5 procenta hlasů……..zcela určitě účastníci BOSu velmi dobře vědí, že nezískají několik procent a že i to procento a půl je nadlidským výkonem, kterého horko těžko dosáhnou. Možná se Štefec spojí s ostatními na jednotnou kandidátku…kdo ví…ale i tak ničeho nedosáhne, natož poslaneckých lavic. A je to dobře, protože takoví nemohou zasedat ve Sněmovně, protože by došlo k významnému narušení demokracie.