Čeněk Růžička má tak trochu homofobní názory

Čeněk Růžička je předsedou Výboru pro odškodnění romského holocaustu. Člověk by u takového člověka očekával lidskoprávní smýšlení nevytvářející rozdíly mezi nejrůznějšími minoritami. Proč by také měl tento postarší pán s brýlemi na nose vyznávat nějaké xenofobní smýšlení, když rok co rok promlouvá s pochopením a tužbami na jazyku mezi nejrůznějšími hosty při vzpomínkovém setkání na pietním místě koncentračního tábora Lety u Písku.

Veřejně známá osobnost scházející se s dalšími Romy například na Úřadě vlády zcela správně poukazuje na sílící nebezpečí rasismu, zatímco se sveřepě drží jednou daných faktografií založených na majoritním poválečném výzkumu z padesátých let, i když badatel Paul Polansky ve svých knihách nabízí trošičku jiný příběh srovnatelný například s koncentrákem v Dachau.

Některé zlé jazyky dokonce naznačují, že Růžičkova aktivita není ničím jiným, než využitím příležitosti zastávat vlivný post třeba i na úkor romského národa, kdy jsou milejší zastaralé, vládou akceptovatelné, avšak chybné údaje před novými zjištěními posouvajícími události v Letech u Písku do jiných kolejí. Zda je tomu pravda, či nikoli není pro tento článek důležité, ovšem lidskoprávní rovina pana Čeňka Růžičky nebude tak veliká a láskyplná, jak by se mohlo na první pohled zdát.

Postačí, aby skupinka romských homosexuálů na mezinárodní konferenci ve Štrasburku spoluorganizované spolkem ART ART pověsila na sociální sítě fotku s romskou a LGBT vlajkou

Fotografie, kvůli které se strhla vášnivá diskuse

a světlo světa spatří homofobní debaty tolik blízké těm rasistickým, kdy se sice jedním dechem komentátoři dušují, že homosexuálové nevadí pokud svou sexualitu udržují za zdmi domovů, ovšem pokud ji ukazují navenek a ještě k tomu říkají, že jsou Romy, je problém na světě. Romští homosexuálové si dovolili v očích mnoha zpátečníků něco nemožného. Vyfotili se s romskou vlajkou vedle vlajky LGBT a někteří homofobií ovonění účastníci debat si usmyslili, že fotka označuje všechny Romy za homosexuály, a to je obrovitánsky urazilo.

Absurdní závěr s ještě absurdnějšími projevy homofobie přiblížily diskuse na Facebooku do obyčejných podpultových hádek tolik podobných těm, když neonacisté útočí ve svých postech na romské spoluobčany a vnímají nelibě například to, když je na českou vlajku dokreslována romská symbolika. Někteří dokonce jedním dechem tvrdili, že homosexuálové jsou v romské komunitě tolerováni, zatímco dalším svým příspěvkem vyvraceli to, co předtím tvrdili. Jednotlivé nenávistníky ukrývající se za obhajobou romipen vůbec nejspíš ani na minutu nenapadlo, že dělají totéž, co kritizují u neonacistů, extrémistů a dalších xenofobů……….útočí na minoritu, protože nechtějí být spojováni s další minoritou ukryté uvnitř romské minority. Ne nadarmo se říká, že to romští homosexuálové, gayové a lesby, nemají v tomto společenství zrovna lehké, protože zvláště u starších a středních ročníků se o homosexualitě prostě nemluví, protože je to tabu a za porušení tabu následuje “jasná odplata”.

Mnohdy v některých výlevech plných žlučovitosti vystupovala nejistota z vlastního Já, vlastní identity, kdy projevy homosexuality byly mylně pokládány za dělové koule, které by mohly zbortit to poslední, co Romům zbylo. Celá diskuse na sociálních sítích byla doslova božskou manou pro členy Strany rovných příležitostí, nebo Romské demokratické strany, i když se mezi Romy šušká, že předseda Tancoš není zrovna hetero.

Do diskuse se připojil také Čeněk Růžička a z jednotlivých jeho příspěvků bylo jasné, že jsou mu bližší homofobní názory, což nakonec tento postarší pán dal najevo svým článkem v Romee.

Zdroj: http://www.romea.cz/cz/publicistika/rozhovory/cenek-ruzicka-je-zvlastni-kdyz-gayove-a-lesby-drzi-v-jedne-ruce-duhovou-vlajku-v-druhe-romskou-a-mluvi-o-romske-hrdosti

Pan Čeněk Růžička dal najevo, že v jádru je zasažen nešvary předsudků, kterými trpí zejména někteří členové postarší části romského národa, zatímco ti mladší a pokrokovější nemají problém s tím, když gayové a lesby v jedné ruce drží duhovou a v další romskou vlajku. Tohle totiž žádnému soudně a skutečně lidskoprávně přemýšlejícímu jedinci nemůže připadat divné. Skrze vlajky a symboliku by neměl být dáván prostor k nejistotám, obavám, strachům, rozšiřování nenávisti, notabene když se jedná o veřejně známou osobu zaštiťující se ochranou a obhajobou lidských práv.

Čeněk Růžička v rozhovoru Adély Gálové na Romee de facto opakuje to, co zaznělo ve facebookové diskusi. Ale tentokrát se jedná o učesanější a slušnější formu, ve které se míhají názory odkazující na to, aby Rom nedělal ostudu, čímž ostudou je myšleno, pokud se Rom k homosexualitě veřejně hlásí a účastní se například gay pride, či jiných podobných setkání. V přeneseném slova smyslu se dají Růžičkova slova interpretovat: “Rom může chodit s duhovou vlajkou, jen nesmí u ní prohlašovat, že je Romem, protože tím dělá ostudu”. Jak sami uznáte, je to naprostý nesmysl hodný leda tak nějakého béčkového románu z období padesátých let dvacátého století, kdy homosexualita byla trestná, pokud někdo gaye, nebo lesbu nahlásil policii.

I když jeden z nejznámějších romských aktivistů hovoří o tradičním romském smýšlení, odmítá zcela alibisticky říct v čem spočívá a co jsou to ty hlavní rysy romské kultury.

Zdroj: http://www.romea.cz/cz/publicistika/rozhovory/cenek-ruzicka-je-zvlastni-kdyz-gayove-a-lesby-drzi-v-jedne-ruce-duhovou-vlajku-v-druhe-romskou-a-mluvi-o-romske-hrdosti

Z názorů pana Růžičky by neměly radost feministky. “Fyzické poučení” ženy, nebo muže v partnerském svazku zmiňovaného muže nepohoršuje, protože se to tak dělalo dříve, a tak by se to mělo dělat i dnes. To není moc dobrý příklad smýšlení, zvláště když v České republice roste počet trestných činů domácího násilí. Někdo by mohl dojít k mylnému názoru, že bít partnera je naprosto normální, protože to okořeňuje partnerský život. Prostě a jednoduše tímto nepřímo předseda Výboru pro odškodnění romského holocaustu dává najevo, že je proti jakémukoli vývoji vedoucímu k modernizaci a dalšímu životu v moderní společnosti, ve které není možné lpět na obstarožních zásadách odporujících morálce doby 21. století.

Svět není konzerva……samotné tradice se vyvíjejí a jsou ovlivněny nepřímo okolím, ve kterém minority žijí. Na tom nezmění nic Čeněk Růžička, ani kdokoli jiný, protože je to přirozený vývoj. Být nepřímo povolný k homofobii a zároveň volat po lidských právech…….to je nesmysl a dokonalý populismus.

Možná příště, až znovu bude Čeněk Růžička znovu v Letech u Písku hovořit a upozorňovat na nebezpečí holocaustu, mohl by si vzpomenout na to, jak homosexuálové trpěli za druhé světové války…..Poté by se mohl začervenat, protože upozorňovat na nebezpečí holocaustu a zároveň být homofobem je přinejmenším populismem škodícím především Romům samotným. Romská vlajka patří všem Romům a nemají na ní patent pouze homofobové, nebo ultranacionalisté. Pokud homosexuální Rom chce na akci o právech gayů a leseb ukázat, že se cítí býti hrdým Romem, potom na to má svaté právo třeba s vlajkou hned vedle té duhové.