Netanjahuovi vyhovuje protiunijní a xenofobní zaměření Visegradu

Netanjahuova návštěva visegradského “spolku” byla tragikomickou podívanou, na které šéf izraelského krajně pravicového kabinetu ukázal, jakým dokáže být zaslepeným pokrytcem. Zatímco židovské organizace zcela správně poukazují na antisemitismus Orbánova kabinetu, předseda Likudu takový detail přešel, protože si vše mezi čtyřma očima vyříkal s populistou z Fidészu.

Jak dojemné a neskutečně prozíravě politické, když jde o finance a vysokou politiku jdoucí naproti islamofobii a přátelství k Putinově impériu. Liberální demokracie zase jednou dostala pořádný políček. Zatímco za éry Václava Havla Visegrad posloužil k přibližování se k Unii, dnes pod tlakem ultranacionalismů ze Slovenska, Polska a Maďarska naopak Visegrad přisluhuje odpoutání se od Bruselu a následnému přišpendlení se na okraj Putinova rukávu od saka.

Takový scénář je příhodný jak pro Likud, tak pro nesnášenlivou politiku Izraele, protože odmítavé postoje Evropského parlamentu vůči apartheidu nejsou tím, s čím by Netanjahu rozhodně souhlasil. Proto každý, kdo oponuje Evropské unii a nemá potíže s náboženskou a etnickou diskriminací, je potenciálním spojencem izraelské státní politiky. Zvláště, když samotný Soros odmítá politický směr země s Davidovou hvězdou na vlajce, a tak jakékoli útoky na tohoto muže jsou v naprostém souladu se státní politikou přezírání, když je to potřeba.

Z určitého úhlu pohledu je to tragikomické. Protože samotný Netanjahu šermuje antisemitismem při každé kritice své vlády, zatímco skutečné náznaky antisemitismu podporované například Orbánovým kabinetem jsou v pořádku, protože kolem toho všeho existuje lepidlo nesnášení spojující Polsko, Slovensko, Maďarsko, Česko a Izrael v jeden šik nekonečných přátel na život a na smrt.

Tam, kde je překonávána úcta k mezinárodnímu právu, tam mohou vítězit myšlenky na izraelizaci nejrůznějších společenství, kde zbraň a ubírání lidských práv sehrávají hlavní nástroj pro stabilizaci národa. K tomu mají zcela nepochybně blízko jak Polsko, tak Maďarsko.

Milovníci nejrůznějších přesolených teorií o islamizaci Evropy měli zcela jistě z Netanjahuova proslovu nekonečnou radost, protože nenávist ke všemu arabskému byla v několika premiérových slovech víc než viditelná. Kdyby stejně hovořil některý vysoce postavený představitel arabského světa, ihned by západní média chrlila cosi o radikalizaci muslimů a jejich nebezpečí. Ovšem v případě předsedy Likudu si novináři nechávají svůj kulturní šovinismus a nevědomí pro sebe.

Bibi slibuje, že zastaví arabizaci Evropy a dokonce se staví do role ochránce křesťanské evropské kultury proti islámu, a na to už leckterý evropský populista slyší víc než dost. Je smutné, že tomu všemu sekunduje Bohuslav Sobotka, který jedním dechem do televizních kamer dodává, že Izrael je zdatným hospodářem s vodními zdroji. To je opravdu smutné už vzhledem k tomu, že izraelský vládní kabinet byl OSN několikrát zcela správně označen za nezákonné chování v případě zacházení s vodními zdroji, kdy Palestinci dostávají méně vody, než ostatní skupiny obyvatelstva.

Tel Aviv sleduje situaci a mile rád využije rozkolů v Evropské unii ve svůj vlastní prospěch, kde Visegrad získává své výsostné místo na slunci. Je to opravdu velmi smutné. Evropská unie se nechová jako šílenec. Těmi pomyslnými šílenci jsou tady Netanjahu, Orbán, Szydlová, Fico a bohužel také Sobotka, který se s těmito diktaturními stvořeními spojuje a vymýšlí plány namířené nejen vůči mezinárodnímu právu, ale také lidským právům a lidskosti obecně.

Česká republika by se měla stavět za lidská práva. Paktováním se s Orbánem, Szydlovou  a Ficem pouze poškozujeme sami sebe. Sobotkův, ale také ten další vládní kabinet vzniknuvší po nadcházejících volbách by měl využít svého vlivu k nastolení demokratizace a lidskosti v Maďarsku, Polsku i na Slovensku. Bohužel, prozatím je upřednostňován kapitál před mezinárodním právem a lidskými právy. Síla demokracie se pozná podle stavu práv minorit. Proto bychom měli být důslednými v jejich dodržování. Proto měl Sobotka odmítnout štvavéí maďarské billboardy se Sorosem, stejně jako protiromské a protimuslimské projevy v ostatních krajinách Visegrádu.