Realisté představili svého prezidentského kandidáta

Robejškovi, vlastně Dospivovi Realisté dnes médiím představili svého prezidentského kandidáta. Zatímco kamery běžely a reportéři s hosty celou akci v pozadí dění komentovali, v popředí stál osamocený pultík po dobu několika minut, až to pomalu vypadalo na nějakou recesi, ve které chtějí xenofobové s modrou hvězdou na čele všem ostatním nepokrytě sdělit, že na Hrad nenominují nikoho, protože jeho božstvo Zeman je tím jediným, s kým ekonomický migrant a plagiátor z Německa počítá.

Zábavnou poznámkou v čekajícím hloučku zvědavců byl dovětek: “Snad si nevhodným kandidátem nepokazí preference..“. Jako kdyby tito další krajně pravicoví hlasatelé košilatých lží a polopravd někdy nějaké úctyhodné preference měli. Potenciál Realistů je nízký a téměř nikdo neočekává, že by Dospivův projekt navenek prosazovaný Robejškem nějak uspěl. Přesto všechno si fanatičtí odpůrci uprchlíků a Evropské unie zkouší hru na úspěšné, kde hranice pěti procent nic neznamená a problémem zítřků zůstává otázka, koho ti Realisté budou v prezidentském volení podporovat. 

Prázdný stolek Realistů

Návštěvníci akce Realistů mají žertovnou náladu. Sice ještě nikdo není u pultíku a nikdo neviděl prezidentského kandidáta Realistů, ale už předem mezi diskutujícími a čekajícími zaznívají obavy nad tím, jak Svobodné Fórum ve svém článku bude veřejnost informovat o představovaném kandidátovi: “Vsadím se, že ve Svobodném Fóru budou psát o tom, jak je kandidát Realistů nevhodný a budou zvýrazňovat případné rezervy. Ať už je ten kandidát jakýkoli.” Ty starosti o to, jak Svobodné Fórum bude vnímat kandidáty jsou opravdu dojemné a komické zároveň.

Po více jak desetiminutovém čekání k pultíku přistupuje Petr Robejšek v doprovodu dalšího, zatím veřejnosti neznámého muže.

Začíná se pěkně ze široka. Teatrálnost a hlavně vážnost prezidentskému úřadu nesmí chybět, a tak se do sálu vměstnávají účelové věty stavící prezidentské volby blízko k chystanému stému výročí vzniku Československa. Zeman úřad prezidenta republiky zdevalvoval, a tak se Robejšek snaží tento významný detail obejít rádoby vlasteneckým úvodem. Ke slovu se dostávají, dle předsedy miliardářem podporované strany, dvě nejdůležitější témata současného světa: “obrana národa”, “posílení národní hrdosti”. Průměrný ultranacionál si v tento okamžik musí doslova chrochtat blahem a Realisté takovému jedinci dopřejí na malý okamžik virtuální vzdušné zámky na nic než národ.

V hledáčku Realistů jsou prezidentské volby referendem kritiky současné vlády a stran na vládě se podílejících.

Tón v Robejškově hlase jasně naznačuje ultranacionála na place. Podle toho vypadá poměrně zúžený výklad o prezidentových třech klíčových rolích, které veřejnosti téměř neznámá strana považuje za klíčové: “prezident zastává a chrání národní zájmy země, je to vrchní velitel našich ozbrojených sil a je to člověk, jehož úlohou je podporovat s pomocí ekonomické diplomacie náš průmysl v zahraničí“.

Petr Robejšek chce ze svého prezidentského kandidáta vytvořit superlídra, a tak bezostyšně tvrdí, že pouze Realisté nabízejí toho nejkvalitnějšího uchazeče o Hrad, jehož jediným zájmem zůstává plnění před okamžikem vyjmenovaných rolí prezidenta republiky. Jen je smutné, že mezi hlavní priorit Realistů nepatří dochvilnost.

Petr Robejšek sebe sama vnímá jako politického intelektuálního vůdce, a tak ani nepomýšlí na prezidentskou roli. Škoda, že si pan rádoby bezpečnostní expert médií neuvědomuje, že k intelektuálnu má hodně daleko. Kydat špínu se lží na uprchlíky a Brusel zároveň rozhodně není intelektuálním výkonem, ale obyčejným přenesením xenofobních myšlenek z čecháčkovských skupin na světlo světa.

Kandidátem Realistů na funkci prezidenta republiky je zbrojař, šéf Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek.

Strana jinak vyzývající k otevřené nenávisti vůči uprchlíkům nominuje na významný post někoho, kdo je spojen se zbraněmi – nástroji na zabíjení jiných lidí….oh, jak neskutečně symbolická je tato účelová nominace.

Podporu pro kandidaturu chce Hynek získat u občanů a když to nevyjde a bude vidět, že zájem lidí je malý, pokusí se oslovit poslance a senátory, aby vůbec ta dnešní tiskovka nezapadla vniveč jako totální zbytečnost.

Programátor ze studií na Matfyzu se přesunul ke zbrojařům, zatímco se tak nějak podílel na vzniku samotných Realistů. Někdy zkrátka vede cesta od Tesly Kolín, k Pragovce, zbraním, tankům a nakonec vše končí v náruči jedné miliardářem podporované ultranacionální strany. S nabídkou na prezidentskou kandidaturu přišel za Hynkem samotný Robejšek. Hynek váhal a nakonec nabídku přijal. Export obranného průmyslu narostl desetkrát, a tak se nový kandidát cítí absolutně nejpovolanějším. Co na tom, že export zbrojního průmyslu mířil i tam, kam neměl a podílel se na nejrůznějších ozbrojených konfliktech.

Mrtví na jedné straně nic neznamenají, protože zisky jsou důležitější. Tím Realisté dokazují, že jim na lidech vůbec nezáleží. Jiří Hynek se zná s generály současnými i minulými, dvacet let se mezi nimi pohybuje, a tak sám sebe považuje za úžasného budoucího velitele vojsk. Jenže takový pohled na funkci nejvyššího armádního velitele je poněkud zjednodušující.

Jiří Hynek přítomné straší “těžkými časy”. Oznamuje, že “do těžkých časů potřebujeme někoho, kdo se nebude bát rozhodnout”.

To je skutečně jasný vzkaz, ve kterém se možná v prezidentském rozhodnutí dočkáme i výzev na střílení migrantů a obsazení hranic tanky, protože si to tvrdá linie Realistů žádá. Robejšek exceloval s myšlenkami o potápění lodí s migranty a Hynek by nejspíš tyto výzvy vzkazoval z pozice prezidenta republiky a tím by částečně pokračoval také v Zemanově střihu.

Realisté s představením prezidentského kandidáta přišli na symbolické, historií osmahnuté datum 21. srpna. To není ani omylem náhodou. Realisté si rádi hrají se symboly, a proto také v tento den dochází k představení prezidentského kandidáta. Jiří Hynek okupaci sovětskými vojsky a dalšími státy Varšavského paktu vnímá podobně jako velká řada čecháčkovských extrémistů. Klade rovnítko mezi rokem 1938 a 1968, kdy “jsme se v obou případech nebránili”.

V Hynkově slovníku Mnichovský “diktát” dostává čistě ultranacionaslistický hábit, zatímco historie s fakty kdesi v rohu místností umírá plná studu a přemožení.

Veškerá vina za přijetí Michovské dohody je kladena na záda Edvarda Beneše a spojenců, zatímco opravdová realita minulosti je opomíjena. Za mnichovský diktát může mimo jiné také nacionalistická vláda a politika Československa odmítající práva minorit, ale to je účastníkům setkání precizně zamlčováno. Čecháčkovský nacionalismus přináší slepotu vůči některým událostem a my právě teď jsme toho u Realistů svědky.

Prezidentský kandidát realistů nechce být tím, kdo upírá ostatním právo na názor. Ze způsobu, jakým Jiří Hynek toto právo prezentuje, vyplývá, že kandidát realistů nebude ani proti ultranacionalistickým výpotkům požadujícím ochranu před nereálnými obavami béčkového ultranacionalisty z lidu.

Ale účelový přístup k rozšířené toleranci tolerující i netolerovatelné je celkem očekávajícím středobodem politiky Realistů, takže na slovech Jiřího Hynka není vůbec nic překvapivého. Realisté se zaměřují na nevzdělané radikály seskupující se například v nejrůznějších domobranách, bojůvkách, a tak samotný prezidentský kandidát říká: “lidé, kteří se chtějí bránit a chtějí bránit svou zemi, na to mají mít právo“. Koneckonců Realisté ve svém předvolebním programu požadují tříměsíční vojenský kurz pro muže a Hynek takový kurz militarizace a podpory řinčení zbraní podporuje, i když je neskonale hloupý, předražený a dokonale sexistický, vylučující ženy z práva na to, co předtím sám považuje za správné.

V Rožnově začne v sobotu 26. srpna 2017 první kolo s petičními stánky, kde se krajně pravicoví honiči extrémismu pokusí dohnat náskok ostatních. Jiří Hynek hrával kdysi závodně šachy, a tak pevně věří, jak již bylo v  článku řečeno, že nominaci získá třeba dobrým oslovením spřátelených, podobně ultranacionálně zaměřených poslanců a senátorů. Naštěstí realita je úplně jiná. Jiří Hynek je veřejnosti neznámý. Stejně tak je většinou neznámé veřejnosti politické hnutí Realisté, a tak i kdyby byl Jiří Hynek proti vůli lidu zákonodárci nominován, nebude ve výsledku zvolen, ani jako ideově náhradní díl Miloše Zemana.

Sečteno a podtrženo. Jiří Hynek je zvláštním kandidátem, který na jedné straně v rámci Realistů kandiduje do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, zatímco jako druhý bod přijímá kandidaturu na prezidenta republiky.

Naštěstí s největší pravděpodobností ani jedna z možnost: “funkce poslance a prezidenta” nejspíš panu kandidátovi nevyjde. Což je pro budoucnost a přítomnost České republiky jedině dobře.