AfD požaduje zrušení Benešových dekretů, přesto je Klaus podporovatelem AfD

Václav Klaus, podobně jako někteří další rádoby vlastenci, podporuje Alternativu pro Německu(AfD) a dokonce spolek krajně pravicových radikálů osobně “obšťastňuje” svou přítomností na setkáních, kde bývalý český prezident perlí, aniž by si uvědomil svou tragikomickou účast na místě, které v duchu stanov jde proti zájmům českého národa. 

V Klausově podání české vlastenectví trpí a jen tak přisluhuje pohrobkům minulosti, protože část myšlenek AfD jde na ruku protiunijního postoje a vstřícnosti vůči Kremlu. Pěkně potichoučku se mezi domácí krajně pravicovou scénou mlčí o postojích německých radikálů Bystroně vůči samotným Čechům a České republice.

Zatímco Václav Klaus v médiích horečně vystupuje proti Sudetoněmeckému landsmanšaftu a obává se zcela neopodstatněně tužeb sudetských Němců po narušení celistvosti a platnosti Benešových dekretů, bez problémů se exprezident fotí s představiteli Alternativy pro Německo, která ve svých vyjádřeních dala najevo, že požaduje zrušení Benešových dekretů.

To je opravdu zajímavé. Sudetští Němci zrušení Benešových dekretů nepožadují a Václavu Klausovi vadí, zatímco Alternativa pro Německo zrušení Benešových dekretů požaduje a je stejným člověkem považována za přátelské hnutí, kterému je Václav Klaus “kdykoli k dispozici”. 

Přitom všem Václav Klaus coby prezident republiky pro svůj ratifikační podpis Lisabonské smlouvy požadoval trvalou výjimku z listiny základních práv, aby k prolomení Benešových dekretů nedošlo.

Na jednu stranu, když je to ve jménu ultranacionalismu potřebné, jsou Dekrety využívány k prosazení názorů ismů, ale když jsou Dekrety vnímány jako potenciální překážka v bratříčkování se s ultranacionalisty, jsou Dekrety neviditelné a neobjevují se v dalších diskusích. 

To je vskutku zajímavé a tragikomicky zábavné zároveň. O Benešových dekretech se ve spojení Alternativy pro Německo nemluví, protože média tuto spojitost často neuvádějí a už vůbec na to nepoukazují proruské weby, ze kterých radikální česká scéna čerpá především. Proč by taky prokremelský tisk uváděl fakta o spřáteleném subjektu, když by slovíčka kolem Benešových dekretů odlákala ideové podporovatele z Česka.

Alternativa pro Německo svůj odmítavý postoj k Benešovým dekretům dala najevo koncem roku 2015, kdy se k problematice vyjádřil mluvčí AfD André Barth:

Dodnes jsou tyto dekrety platným předpisem v naší sousední zemi. Málokdo ví, že také etnická skupina Maďarů padla za oběť těmto dekretům. Dnešní Česká republika by jako členský stát EU a demokratická země měla i 70 let po válce konečně tyto dekrety prohlásit za neplatné

Od té doby názor na tuto problematiku AfD nezměnila, nebo přinejmenším vedení nesdělilo tisku v prohlášení pozměněný názor na Benešovy dekrety. Takže je možné i dnes v roce 2017 považovat dva roky starý názor za doposud platný. Ovšem je také pravdou, že se raději na shromážděních Alternativy pro Německo o problematice Benešových dekretů mlčí a raději o ní nikdo nemluví, protože by toto téma vyvolalo ostrou polemiku.