Miloš Zeman náznaky na anticivilizaci udělal radost čecháčkovským extrémistům

Miloš Zeman po nigerijském prezidentovi promlouvá na Valném shromáždění OSN. Člověk tak nějak dopředu cítí blížící se mezinárodní ostudu, zatímco jedním okem pozoruje rozdíl mezi příchodem Kisky a českým obyvatelem Pražského hradu. 

Extrémistická scéna na sociálních sítích se těší a zároveň je nesmírně ráda, že dnešní prezidentské extempore přenáší nenáviděná Česká televize s patřičným překladem a následujícím komentářem dvou bývalých politiků ve studiu. Hlava středoevropského státu zatvrzele odmítající přijímání uprchlíků, lezoucí do pozadí rudému Kremlu se vešla do první desítky promlouvajících.

Už proto by se místní radikálové mohli dmout hrdostí nad slávou svého gurua, jemuž například Jiří Černohorský zasvětil svou kandidaturou srdce a dost možná zbytek zkažené duše.

Miloš Zeman přichází, usedá do bíle polstrovaného křesla, zatímco se jeho skalní fanoušci vykřikující “Čechy Čechům” snaží zarytě zapomenout na to, že na stejném místě seděl Trump a nedej bože také černoch a muslim navíc. Ale xenofobně-rasistické obavy zcela jistě Miloš Zeman rozptýlí svým hospodsky pojatým proslovem s lokty opřenými o pult. Samozřejmě, nechybí ani czechenglish, se kterou hlava státu dělá Česku ostudu již od začátku svého mandátu.

Svůj proslov začíná vzpomínkou na to, když byl mladým mužem a četl dvě knihy, jednu o tom, jak budoucí svět je tvořen liberální demokracií a tu druhou se zmínkou o radikálním islámu. Český prezident neklame diváky už od samého začátku a vychází vstříct generalizacím i náboženské nenávisti, ve které jsou vyznavači Koránu radikálními, anticivilizačními stvořeními páchajícími teror po celé planetě. Opravdový vlastenec se musí hanbou stydět sám před sebou, když poslouchá projev prezidenta republiky.

Čech na půdě OSN chválí protiteroristické snažení mezinárodního sdružení, zatímco všem oznamuje, že Spojené národy mají 38 protiteroristických organizací., když by stačila pouze jedna jediná. Mynář z Hradu se opírá o židli v sálu, zatímco by jeho šéf slovně bojoval proti islamistickému terorismu, ale jiné druhy terorismů zůstávají účelově opomíjené, protože nejsou tak sexy pro nápadníky z extrémistické scény.

Miloš Zeman přináší dvě základní populistická témata: “islamistický terorismus a především odpor k uprchlíkům”. Pomalu se za pomoci svých slov přibližuje ke kulturnímu šovinismu a hraje si částečně na soudce rozdělujícího svět na civilizaci a anticivilizaci, aniž by přesně pojmenoval islám za anticivilizaci, čímž udělal radost jak Cyrilu Svobodovi, tak přítomnému Kavanovi ve studiu České televize.

Miloš Zeman ví, že by direktivou v OSN narazil, a tak brousí okolo v naději, že si divák za oceánem v České  republice všimne. Bývalý a v současnosti také čestný předseda Strany práv občanů překresluje doslova za přímého přenosu všechny podpůrce migrace a pomocníky nabízející pomocnou ruku uprchlíkům na ty, jež svou činností napomáhají terorismu. Migrace je podle Miloše Zemana propojena s terorismem. Ani na okamžik středoevropaskou hlavu státu nenapadne, že svými slovy jde na Valném shromáždění OSN proti mezinárodně garantovaným lidským právům, ke kterým bezesporu patří náboženská svoboda.

Boj s válkou proti terorismu u Zemana musí vycházet z historického optimismu, a proto zmiňuje mužík s holí v ruce citát Franklina Roosevelta “pokud bych viděl, že zítra bude poslední den, tak bych dnes šel a zasadil jablko“. Oh, jak symbolická byla poslední prezidentova slova. Nechyběla v nich letmá, trošku hypotetická zmínka o apokalyptických událostech, ve kterých je Miloš Zeman sazečem poněkud červy prolezlých a trpkých jablek, o kterých si guru domácích vítačů Nočních vlků myslí, že jsou božskou manou budoucích dnů, měsíců, týdnů a let.