Na pochodu DSSS ve Svitavách nebylo více jak padesát lidí

Stoupenci a členové Vandasovy Dělnické strany sociální spravedlnosti si chtěli 28. září 2017 udělat “pochodové cvičení Svitavami” a tak nějak jim to početně nevyšlo. 

Stovky nahlášených účastníků vyšuměly v překladu nul a jedniček, zatímco ve skutečnosti účast byla opravdu více než malá. Od kliknutí na tlačítko “zúčastním se” a skutečnou účastí je přeci jen velká propast, kterou značná část rasistů nepřekoná, ani kdyby chtěla, protože třeba sociální stav nahnědlým rasistům nedovolí cestu až do Pardubického kraje.

Radikálové sice s transparentem “JDEME PROTI PROUDU” jakoby pochodovali skutečně městem, ale pohled byl na ně doslova tragikomický. když ani ne padesátka extrémistů vykřikovala do podzimního ovzduší známé xenofobní říkačky, zatímco okolí o radíkály neprojevovalo žádný zájem. V popředí nechyběl v modré kšiltovce a megafonem na rameni vrah Pechanec snažící se svými zvoláními povzbudit osazenstvo k větším obrátkám, o kterých nahnědlí extrémisté na sociálních sítích snili.

Na Facebooku se xenofobové domlouvali a zároveň omlouvali, protože do programu na internetu horečnému podporovateli Vandase něco přišlo, a tak již v komunikaci bylo vidět, že sešlost ve Svitavách nebude ničím, čím by se měl přicházející Petřivalský, Vandas nebo ve žlutém oděný šéf nedělnické omladiny na sociálních sítích chlubit. Možná právě proto je na otevřených a volně přístupných skupinách radikálů ticho po pěšince, zatímco se to v uzavřených virtuálních místnůstkách hemží pláčem a nářkem nad tím, že se krajní pravice neumí domluvit a jednotliví “šlendriáni” dávají svým přístupem prostor Romům a sluníčkářům.

Osamocený Štěpánek v černé bundě a černých kalhotech cupitající mezi dvěma mužíky byl typickým ztvárněním současného postavení DSSS, ve kterém se Lamprechtova omladina tváří jako hybatel dění, zatímco se Vandasova suita potácí mezi Národními socialisty a odpadajícími milovníky extrémizování 90. let 20. století vyrůstající na Orlíku Dana Landy.

Proslovy Vandase i Pechance byly kýčovité a obsahovaly to, co se dalo předem očekávat. Pechanec se vykresloval div ne do podobenství Panny Marie, zatímco Vandas šil do uprchlíků, vlády a neschopnosti “zatočit” s Romy. Petřivalský na pochodu zaútočil na odpůrce fašismu, kterému se podařilo dostat k popředí pochodu radikálů a Petřivalský ve žlutém chtěl mladíka s praporem ANTIFy odstrčit o kus dál s vyhrůžkami, že mu “klidně rozbije breje”.

Kdyby na to přišlo, je DSSS schopna klidně páchat násilí dost možná s nadějemi na eskalaci situace, která by přišla vhod zejména DSSS pro zviditelnění se mezi ostatními extrémistickými skupinami v Česku. Nakonec na menší strkanici přeci jen došlo, když ostatní krajně pravicoví chuligáni zaútočili na skupinku odpůrců fašismu. Pleškám minulosti a nejrůznějším agroskinheadům vadili odpůrci nenávisti, kterou se pochodáři rozhodli ve Svitavách rozšiřovat.

Policie možná skutečně selhala, když nestála mezi dvěma tábory a dovolila střet mezi krajně pravicovými radikály a odpůrci fašismu. “Udatní” následovníci Vandase mající ústa hesel “Čechy Čechům” to na svitavských ulicích rozpálili s šedým Volkswagnem, až to vypadalo, že jde o propagaci všeho možného, jen ne zrovna toho českého. Ale co byste chtěli od takových zkrachovalců minulých časů jakými jsou členové DSSS a jejich následovníci, kterých je zcela správně pomálu.