Opravdu 5-10 korun rozdílu dělají z doma vyrobeného másla želízko v ohni?

Výrobci margarínu a dalších nejrůznějších náhražek másla musí být šťastní. Média vytvářejí kampaň a nepřímo tak napomáhají v růstu cen másla. V médiích jsou k vidění nejrůznější recepty na domácí výrobu, jako kdyby homemade výrobek měl být stoprocentně levnější, než ta neznámá kostka z regálů hypermarketů.

Z určitého úhlu pohledu je to tragikomické. Cena másla skutečně stoupla a například v řetězcích Globusu se setkáte u toho s modrým obalem s cenou 56,90. Teoreticky se jedná o více jak desetikorunové zdražení, ale žijeme v konkurenčním prostředí, takže člověk má možnost výběru a může sáhnout po tom levnějším s dodatkem “máslová příchuť”. Například Rama 500 gramů přijde na 46,90 a kostka Creme Bonjour dokonce stojí v akci až 36,90. Donedávna v médiích byly k mání články o zdraví a prospěšnosti margarínu, tak proč bychom se měli rozčilovat?

Cena másla stoupá již delší dobu a média se snaží po překonané hate akce vůči uprchlíkům vyvolat paniku v českých kuchyních, kdy by si měl každý zdatný Čech, nebo zdatná Češka vyhrnout rukávy na domácí výrobu másla.

Teoreticky lze doma skutečně vyrobit cokoli a některé postupy by zvládla i cvičená opice. Jenže, opravdu může a chce každý doma vyrábět máslo, když celý proces je nejen časové náročný, ale také není zase tolik ekonomicky výhodný?

Ve všech nejrůznějších rychlonávodech ve večerních relacích chybí finanční porovnání kupovaného a doma vyráběného másla. Prostě a jednoduše je to výhodnější, protože to v televizi říkali. Postačí  více jak 30% pasterizovaná smetana ke šlehání v balení bez jakéhokoli obsahu stabilizátorů, chceme-li opravdu zdravý výrobek na konci. Za “bio kvalitu” si musíme připlatit a ti spořivější, na něž je mediální šílenství zaměřeno, se smíří se smetanou ke šlehání se stabilizátory jako je například karagenan na obalu označovaný jako E407, alginát sodný (E 401), alginát draselný (E 402), karboxymethylcelulosa (E 466), nebo mono- a diglyceridy mastných kyselin (E 471).

 

Pokud nemáte to štěstí a nedostanete smetanu ve slevě, vyjde Vás obyčejná kostka másla velmi draze. Zároveň musíte počítat s tím, že smetana ve slevě nebude tou pravou bio vysněnou selankou, takže Vaše zdraví si nad výrobkem obsahujícím polysacharid běžně se vyskytující u mořských řas irského mechu pravděpodobně nezajásá.

Pokud zakoupíte a seženete smetanu bez stabilizátorů v bio kvalitě v obchodech pohybující se kolem 30 korun za kelímek, nakonec zjistíte, že kostka domácího, robotem vyšlehaného másla stojí zhruba 60 – 70 korun.

Když se vykašlete na zdraví a dáte přednost ceně, docílíte při zakoupení smetany ke šlehání ve slevě částky 45 – 55 korun za vyrobenou kostku másla.

Pokud si při šlehání nebudete dávat pozor, můžete si při výrobě zničit mixér, protože některé mixéry nedokážou šlehat větší část hutné směsi, jakou výsledné máslo a jeho mezistavy bývají.

Smetanu nalijete do užší misky a šleháte, šleháte, šleháte……projdete fází šlehačky, přes nevzhlednou mazlavou hmotu až k oddělení hrudek másla od podmáslí…celý proces je opravdu, jak již bylo v článku řečeno, časově náročný. Jakmile se drobky másla po dlouhém šlehání začnou spojovat do větší hroudy, musíte oddělit máslo od podmáslí. Přecedíte ho, zalijete studenou vodou, dobře prohnětete, vylijete vodu….a to několikrát opakujete, hroudy se budou spojovat, až voda v misce bude čistá a máslo je hotové.

Domácí výrobě věnujete spoustu času, potřebujete mixér a do toho spotřebováváte zanedbatelné množství energie a vody, kterou ani nezapočítáváte do homemade výroby másla. Při veškeré snaze nakonec nedocílíte ničeho, čeho byste dosáhli nákupem modroučkého máslíčka v Globusu, Kauflandu, Lidlu, Tescu, nebo jakémkoli jiném prodejním místě v Česku.

Domácí výroba másla není o moc levnější, než v obchodech nakoupené máslo. Tedy, pokud nebudete brát v potaz zdravotní hlediska a smíříte se s éčky v domácím másle.

Schválně, kolik hospodyněk se dá do tak pracného díla s nicotným finančním výsledkem? Je trošku naivní myslet si, že v časech fastfoodů najednou manželky, partnerky, ale také někteří muži dají pohodlí vale a začnou hromadně s výrobou domácího másla. Je více než pravděpodobné, že lidé raději zaplatí 56,90, nebo místo toho si koupí levnější Perlu, Floru, nebo Ramu.

Opravdu v dnešní době pět až deset korun rozdílu mezi domácím a nakoupeným máslem stojí za veškerou námahu? Většina lidí zcela správně odpoví, že nikoli.

SDÍLET