Agitace Okamurova SPD se v mnoha ohledech přibližuje filosofii Národní obce fašistické

Značnou část politických stran a hnutí představují ultranacionálně a xenofobně zaměřené subjekty používající ve své rétorice ostré, v minulosti se vyskytující floskule fašizace, na které v první a druhé republice před mnoha desetiletími čeští fašisté lákali své potenciální fanoušky a voliče.

Okamurova SPD se při svých předvolebních agitacích částečně přibližuje ke slovníku a filosofii Národní obce fašistické, která své volební slogany směřovala do “dělnické třídy”, zatímco se straníci snažili vyvolávat v občanech pocit nespokojenosti s režimem a neschopnosti režimu, tzv. korupčního systému politických stran, s nimiž chtěli xenofobové zatočit podle svých choutek.

Výřez z předvolebního letáku Národní obce fašistické

Najednou všechno bylo zkorumpované a špatné…podvodnými hrami na papíře předvolebních slibů se to jenom hemžilo, i když dalším neméně důležitým cílem útoků zůstali židé, socialisté, komunisté…stranické materiály se plnily doslova s rychlostí blesku nejrůznějšími průpovídkami o tom, jak jsou Židé nebezpeční a jak zlořádný a světovládný dokáže být judaismus beroucí dělníkovi šanci na blahobyt a celkové zaopatření. Na propagačních materiálech, v novinách i polepových plochách byly k vidění ponižující slovní útoky na Židy, jejich náboženství a celkově kulturu jako takovou, jež byla ve stranických spisech popisována za podřadnou, nicotnou a nebezpečnou.

I v tomto ohledu se kroky Tomia Okamury a jeho politického hnutí blízce podobají taktice Národní obce fašistické, kdy se na člověka zubí hloupé slovní útoky na muslimy a islám, i když je takové chování a jednání v rozporu se zákonem. Dokonce dochází k přepisování historie, ve které měli mít muslimové na krku konec Říše římské, i když v té době islám ještě neexistoval. Kultura islámského světa je SPD považována za podřadnou, zatímco se do popředí dostává “křesťanství” zakonzervované někdy na úrovni středověku.

Volby se díky tomu dostávají do trapných historických reminiscencí jako nějaké obludné varování před tím, co by se stalo, kdyby SPD a další nejrůznější deriváty xenofobů zvítězily v nastávajících volbách. Národní obec fašistická, podobně jako SPD a mnoho dalších extrémistických politických subjektů používá podobnou rétoriku, protože všichni skrze desetiletí cílí na stejné voliče.

Jako nějaký úchylný zůstatek minulosti se objevují v nejrůznějších variantách otázky “Strpíte ještě déle, aby samozvaní vůdci lidu zneužívali jména dělnictva ku rabování republiky a rozvratu našeho státu?” … protože extrémistická politická strana, nebo hnutí se za pomoci jednoduchých a zjednodušujících otázek vydává za jediného zachránce, se kterým je možné předejít apokalypsám, kterým by dříve dělnictvo, dnes bílí Češi mohli čelit a z předvolebního stranického plátku se na člověka tetelí “VÁLKA UŽ ZAČALA”.

Národní obec fašistická hrála písničku o tom, jak politici z vlády štvou proti dělníkům, kdy své místo na piedestálu sehrává silná národní česká vláda následovaná “reformou prohnilého parlamentního systému”. Ve fašistickém pojetí nechybí ani “aby každý pracující český člověk byl hmotně i kulturně zabezpečen a aby nebyl ovládán živly cizími.

předvolební letáček Národní obce fašistické

Tomio Okamura burcuje proti Evropské unii a není nouze ani o ty další cizí živly, jež v mysli okamurovců sehrávají uprchlíci, Berlín, USA…zrcadlení časů minulých je v tomto ohledu téměř dokonalé. Kdyby čeští fašisté z třicátých a čtyřicátých let minulého století vstali ze svých hrobů, zcela jistě by nevyšli z úžasu, že zde v demokratickém Česku existuje politický subjekt tolik podobající se tomu, čemu sami kdysi věřili.

Některé podobnosti jsou obludné, až se člověk děsí, co všechno by se mohlo dít, kdyby skutečně Tomio Okamura získal vládní pozice a mohl tak své vize proměnit v realitu. Naštěstí k tomu nikdy nedojde. Přesto všechno je smutné, kdo všechno se na volbách coby kandidát podílí. Teorie fašistů se objevují v nejrůznějších podobenstvích a volič by takové nástrahy měl v zájmu sama sebe včas objevit.

SPD je podobně jako minimálně dalších 13 stran a hnutí kandidujících do říjnových voleb totálně nevolitelná, protože demokracie pohrobky nejrůznějších deviací minulosti rozhodně nepotřebuje.