Andrej Babiš svým jednáním legitimizuje protofašistické požadavky radikálů

Předseda ANO se v rámci povolebních diskusí mění na obchodníka s extrémismem, kdy k uklidnění mnohdy přesolených diskusí nabízí protofašistickým radikálům z SPD politické útoky na uprchlíky, nebo hrátky na “přímou demokracii”.

Každý by si při sestavování vlády měl přijít na své. Kdo by se staral o nějakou demokracii, lidská práva, mezinárodní úmluvy, nebo snad nějaký zahraniční obraz České republiky. Populismus promlouvá a spolu s ním přicházejí nejrůznější verze na destrukci humanismu, kdy se trosky z facebookových diskusí smíří s tím, pokud nad šedivou oblohou zůstane Zemanův nápis “Tahle republika není pro každého”.

Hlavní je, že všechny strany s politickými hnutími zůstanou spokojené a v krocích ANO spatří kousek svého programového úsilí, ať už je jakékoli. Mezi tím vším se zapomíná na kvalitu demokracie doprovázenou povinností státu přijímat uprchlíky podle Ženevských konvencí, vůči kterým se populisté chtějí postavit zády.

Protofašistické ideály o vlasti, národu, jedné víře a státu bez cizáků se dostávají do středu politických jednání, zatímco hrubá diskuse nad nimi, ochotná s úpravami následovat to, co Okamura proklamuje, pouze legitimizuje protofašizaci společnosti a ze samotného protofašismu spoluvytváří nový styl moderního myšlení, se kterým se republika stává národovější, méně demokratická, hrubější a nespravedlivější. Babišovo ANO je ochotné přistoupit na velké podivnosti, nad kterými se slušně vychovanému člověku odporem zvedá žaludek vzhůru. Demokracie se stává prázdným slovem, protože si to podnikatelsko – mocenské zájmy žádají.

To je velmi smutné, zvláště pokud je za dveřmi sté výročí vzniku Československa. Mytická demokracie první republiky se setká s podivnostmi současnosti, ve které by fašisté z červenobílého spolku poznali mnohé….třeba v protimuslimské rétorice by spatřili prvky antisemitismu a v protiuprchlických manýrech by zažili déjà vu ze strachu z přicházejících davů ze Sudet i protinacisticky orientovaných Němců. A přesně takovým napodobeninám hodlá Andrej Babiš po dvoustranných debatách vyjít vstříct, aniž by se ve tváři začervenal.

Bývalý agent StB svým jednáním legitimizuje radikalizaci propojenou s ochotou kdykoli názorově otočit. Je to podobné jako s politickou orientací ANO, která nejdříve byla pravicová, dnes je více levicová s prvky většího populismu schopného připustit tu tam protofašistické choutky mezi řádky, kdy roste chuť zalíbit se části obyvatelstva například za pomoci odmítání šárie, k němuž se na Seznamu nedávno přiznal samotný Vondráček.

https://www.seznam.cz/zpravy/clanek/online-okamura-zvazujeme-zda-postavime-kandidata-na-prezidenta-38995

Věta: “Samozřejmě nechceme podporovat nic, co v lidech vyvolává strach nebo obavy” by neměla být hlavním kritériem pro politická jednání………ale ANO s ní zachází dnem i nocí, i když zcela jasně s takovými slovními obraty otvírá branku na nahnědlý dvorek plný páchnoucích hovínek. Potom ať předseda ANO 2011 říká něco o tom, že není populista, protože přesně tak se populisté chovají.

Demokracie je v ohrožení a veřejnost by tomu měla demokratickými a legitimními prostředky zabránit. Nebezpečím nejsou jen protofašistické manýry SPD, ale také Babiš, někteří členové ODS propagující soft politiku á la Tomio Okamura, komunisté, někteří členové ČSSD a mnoho dalších. Je velmi smutné, kam to Česká republika na konci roku 2017 dotáhla.