Brněnský zastupitel Hrdlička je hloupý islamofob rozšiřující poplašné zprávy

Kdyby někdo hledal zdárný příklad čecháčkovského hlupáka tolik se podobajícího antisemitům protektorátního Česka, mohl by se obrátit na místostarostu brněnských Bohunic. Za úvodník, který politik sociálních demokratů napsal do místních novin by se nemusel stydět ani zarytý rasista o nocích dumající o všežidovské nadvládě nad vším živým.

Člověk by podobné chování očekával od pohůnků Jany Volfové, Tomia Okamury, ale přeci jen něco podobného unikajícího z klávesnice sociálního demokrata vypadá víc než divně. Milan Hrdlička se možná potutelně obává z islamizace Brna, a tak se rozhodl napsat pro své spoluobčany takový trošku zahradnicko-nezahradnický úvodník, ve kterém by se mohl xenofobně vyjádřit.

Kdyby své móresy pan zastupitel odhalil před místními volbami, možná by zastupitel nebyl býval zastupitelem, protože takového člověka by soudný volič těžko dosadil do veřejných funkcí. Kdyby prošedivělý pán z Lán 9 žil v období fašistického Československa druhé republiky, možná by ve svých literárních příspěvcích dal namísto islamofobních označení muslimů přednost nadávkám a dehonestujícím slovíčkařením směřujícím na adresu Židů a úvodník by neměl na první pohled rádoby zahradnický obsah. Ono totiž postačí nahradit slovo “slimák” Židem a světlo světa spatří dokonale antisemický brak, o které  u fašistických a nacistických vlezdoprdelků na konci třicátých let minulého století nebyla nouze.

Až se člověk diví, že takový jedinec v kabátku vládní strany může ještě existovat. Jak se zdá, Milan Hrdlička se před ničím nezastaví. Myslí si, že problematika “slimáků” je klíčová, a tak se svými názory seznamuje všechny čtenáře radničního plátku. Ve své podstatě prošedivělému pánovi v aktivitách nikdo nebrání a klidně se brněnský radní může vydat na hraniční přechody, aby zde třeba s fanatiky Jany Volfové za pomocí modliteb bojoval proti neexistující islamizaci, již regionální zastupitel vnímá jako palčivý problém dotýkající se každého kamínku v kraji.

Podívaná by to byla zajisté impozantní a Milan Hrdlička by svou ekvilibristikou získal vážnost v kruzích kremelských přisluhovačů, a to je už co říct. Ve svém xenofobním zápalu české veřejnosti doposud neznámý politik působí jako hloupý, na duchu mdlý jedinec rozšiřující poplašné zprávy, kterým věří leda tak voliči Okamurova politického hnutí po večerech smějící se nad deskovou hrou Tomiova domečku.

Kdyby v Česku, ale také na Moravě existovala politická kultura společně s zažitými principy demokracie, Milan Hrdlička by například vlivem médií ze své funkce odstoupil a také by byl býval vlastní stranou vyhozen. Ale v českém prostředí se bude mužík s radikálními a předsudečnými názory ošívat právem na svobodu slova, zatímco se pražské vedení socanů odmítne věcí přímo zabývat, protože tohle je věcí brněnských partajníků, a nikoli vedení jako takového.

Až se člověk dopředu bojí, co Milan Hrdlička vypotí příště. Možná se dočkáme pokračování a místostarosta Brna – Bohunic se zase jednou díky své nenávisti bude cítit jako velký chlapák v popředí, i když je ve skutečnosti svým žlučovitým projevem tím nejmenším a nejpitomějším v celém radničním plátku. 758 voličů si možná po přečtení Hrdličkova úvodníků vztekem trhají vlasy, když si vzpomenou, komu to v roce 2014 dali své hlasy. Inu, možná právě v tento okamžik by volič neměl zapomínat na politická selhání, kterých by se opravdový politik 21. století neměl dopouštět ani omylem.