Okamurova SPD vpustí do volebního štábu jen prostranická média

Tomio Okamura a jeho politické hnutí Svoboda a přímá demokracie není ničím jiným, než velkými lháři majícími v ústech přímou demokracii, i když demokratické zřízení je to poslední, na co straníci myslí.

Parlamentní říjnové volby se blíží, a proto média předem žádají v jednotlivých volebních štábech o akreditaci, aby odtud mohli novináři informovat veřejnost o atmosféře v sále a jednotlivých postojích straníků v průběhu sčítání hlasů. Okamurova SPD k poskytování akreditací postupuje pěkně po svém.

Proč by měli do svých prostor pouštět jakákoli média, když se nabízí celkem jednoduchá a laciná verze prostranického informování pro případ, že by všechno nevyšlo tak, jak se předem počítalo. A co kdyby Okamurovi, nebo některému argumentačně neschopnému členu politbyra lační novináři položili nepřipravenou a ideově nevhodnou otázku, na kterou by se těžko odpovídalo? Radikálové vyvolávající nenávist vůči muslimům, imigrantům a Evropské unii by vypadali v čase zúčtování zcela zaslouženě jako naprostí kreténi, kterými skutečně jsou.

Okamurova SPD zase jednou v odpovědi pro DvTv odhalila své karty. V žádosti internetové televize o akreditaci zcela nepokrytě asistentka poslance Karla Fialy novinářům sdělila, že do předvolebního štábu čekajícího na výsledky voleb zve jenom prostranicky orientovaná média, která se v minulostio SPD vyjadřovala hezky a třeba dala valem jakékoli informace o poklescích straníků a ukřičeného předsedy.

Zdroj: Twitter

Taková odpověď je skutečně esencí pravé demokracie. Až to člověku nedá a v mysli se zrcadlí nejrůznější demagogicky zabarvené politické subjekty v minulosti sloužící radikalismu, krutému režimu v kralování.

Zvětšenina odpovědi sekretariátu SPD

Díky takovému přístupu se ke slovu dostanou nejrůznější šejdíři mediálního světa vycházející například z ruských médií. Takové Kapalovo Svobodné rádio jinak považující uprchlíky za nelidi bude mít štěstí a přinese těm několika desítkám hloupých posluchačů informace ze štábu SPD takříkajíc z první ruky, když už se obývákoví žurnalisté stali mediálními partnery zastydlých xenofobů rodáka z Tokia.

S Okamurovou politikou přichází kromě nenávisti také despocie jednoduše zobrazovaná prohlášeními, za která by se nemusel stydět kdejaký ultranacionalista v okolí. Inu, Tomiova demokracie, jak všichni mohou vidět, není ve skutečnosti demokracií ani omylem.